Pohádka o Poslušné dcerce

18. ledna 2013 v 23:44 | WikQ |  Příběhy
V dávných dobách když ještě dámy za každodení úbor noisly dlouhé šat ya přes hlavy měli šátek a pánové ti zase naopak nosili něco jako v naší době kraťásky a k tomu triko tak ozdoené že by ani 6 leté holčičce by se nelíbilo. Tak v té době bylo asi 12.45 hodin mladá dívka šla k rybníku a tam našla květinu kterou si vzala domů.. což byla veliká chyba.Jak se z prva nezdálo..

Donesla ji domů a dala do malé drobné vázy kterou dostala od nebožky maminky. Každé ráno když se probudila dívala se na ni a vzpomínala na svoji matku jak milovala přírodu a i když se stalo něco k pláči ona z toho mile udělala úplný opak. Ale však jeden den ji ptáček , který vletěl do světnice utrh jeden kvíte děvče se tak rozzlobilo že zaklela :,, Ty jeden záškodníku takhle si dovoluješ ukrást mi jedinou radost, to tě stihne trest." A protože když maminka byla ještě naživu slíbila že nebude klít když bude maminka mrtvá. A protože děvče bylo velmi hodné a milé a nikdy slib neporušila tak se s brekem rozběhla k jezírku kde kytici našla a tam si sedla k potůčku a kde se vzala tu se vzala babička a řekla děvčeti že jí pomůže také že děvče nebylo jen hodné ale i důvěřivé babičku poslechla a nechala se i přemluvit a to k tomu že ,, ě Kdeyž sní jeden kvítek z malé sedmikrásky od babičky tak už nikdy nebude smutnáa dostane se k lidem kde jí pomohou.. ,,Ale jistě babiško kdo by vám nevěřil" odpoví na to dívenka a usměje se a ukousne si lístek z květinky. ,,ACH NE babičko co se to děj.."ani nedopověděla malá Rachel a upadla do spánku. A ve snu se jí zdálo jak ji navštívila maminka a ta jí řekla : ,,Všechno bude zase dobré zlatíčko koukni se si semnou a třeba už se neprobudíš takže budem navždy spolu " dopověděla stará paní a objala svou dcerku.,, Ale máti já mám přece žít v opravdovém světě ještě přece.." povídá a povídá dokud ji matka nepřeruší.,,Ale zlato já jsem Maminka ta po které se ti stýzkalo to bys vyměnila svůj život za můj?" Máti se smutkem v očích. ,,Ne ,ale ve vesnici mám Pepíka a já ho mám.." zase nedořekne . ,,Ale já vím ráda ale co já mě ráda však nemáš?"máma řekne. ,, Ne máti mám ale Pepíka mám raději! odpoví smutně Rachel . ,, Nezlob se" dopoví. ,, Neboj já se nezlobím a probudí tě jen polibek z.." ani matka nedomluví a dívka se probouzí v náručí svého Pepy. A tak všechno dobře dopadlo Rachel byla s Pepou od Mlynářů a na matku ale pořád nezapomínala a ikdyž věděla že bybička měla zlé umysli viděla se zase s mámou ale stejně pořád slyšela jak jí máma v českých časech říkala ,, Neboj jsem s tebou" A tak už se nikdy nebála a byla i více sebejistá a už i méně důvěřivá. A jak to v pohádkách bývá žila šťastně a spokojeně s Pepíkem v mlynárně dokud neumřeli.

A zazvonil zvonec a dnešní ohlednutím za pohádkami je konec :)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

líbí se ti tento blog?

Ano 69% (40)
trochu 13.8% (8)
moc ne 6.9% (4)
ne 10.3% (6)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
PRO VÁS VAŠE WIKQ :3